To, že se v bankách mimo jiné i půjčují peníze, není pro našince žádnou novinkou. Tak se to děje už odedávna, chodilo a chodí to tak za každého režimu. A ani tomu nemůže být jinak, protože čím jiným by si na sebe banky vydělaly, že?
A byť už dnes nemají banky na poskytování půjček monopol, i když těmto vyrostla i docela silná konkurence, mající nejednu přednost, jíž se banky pochlubit nemohou, stále tyto půjčují a daří se jim.
Proč lidé na banky nezanevřeli navzdory tomu, že mohou jít pro půjčky i jinam? Hlavně proto, že nejen konkurenti, ale i banky mají své přednosti, jimiž si získávají přízeň těch, jimž se peněz nedostává.
A jaké že přednosti to jsou?
Což jsou vlastnosti, které nahrávají nejednomu ze žadatelů, které by si kdekdo rád dopřál. A nejednou si je i dopřává, ať už jde o kontokorent, kreditní kartu, spotřebitelský úvěr, hypotéku, americkou hypotéku nebo třeba konsolidaci půjček.
O tyto výhody stojí kdekdo. Snad každý, kdo je schopen a ochoten akceptovat i negativní vlastnosti, jimiž banky rovněž oplývají. Což je také skutečností. Protože nic na světě není a nikdy nebude dokonalé. Banky nevyjímaje.
Pokud se dnes rozhodne nějaký člověk vzít si půjčku, obvykle ho napadne zajít si do banky. Je to totiž tradice. Ale je to i správné rozhodnutí?